Zlatou stezkou Českého ráje z Turnova přes Valdštejn a Hrubou Skálu do Sedmihorek • Český ráj

Rekreční ubytování v chalupách, chatách a privátech.

Jedna z nejznámějších tras v Českém ráji spojující turistická východiska s nejatraktivnějšími místy. V úseku Hlavatice – Hrubá Skále vede souběžně s naučnou stezkou. Z trasy jsou překrásné výhledy na skalní město Hruboskalsko a do širokého okolí.

14.01.2009 (23:16), admin, Trasy na výlet, komentováno 2×, zobrazeno 4471×

červená: Turnov, nám. – Turnov, žel. st. 1 km – Hlavatice, rozhl. 3 km – Valdštejn, zříc. 4 km – Arboretum Bukovina 6 km – Hrubá Skála, zámek 7 km – zelená: Sedmihorky, lázně 8,5 km – Sedmihorky, žel. st. 9.5 km

Zlatou stezkou Českého ráje (Turnov, Valdštejn, Hrubá Skála, Sedmihorky)

Z turnovského náměstí Českého ráje sejdete Hlubokou ulicí a pokračujete Soboteckou ul, kolem židovského hřbitova, podniku Dioptra k železniční zastávce Turnov – město. Za železničním přejezdem odbočíte vlevo na vedlejší silnici, přejdete lávku přes potok Libuňku a stoupáte cestou mezi rodinnými domky až k asfaltové silnici, kterou přejdete a kolem hotelu Pod Hlavaticí dojdete na vrchol stoupání k rozhledně Hlavatice (380 m). Vrchol této osamocené pískovcové skály je přístupný po točitých železných schodech.
Dále cesta sleduje nejvyšší partie plošiny, někdejšího mořského dna, nad skalním městem. Tento úsek vede v nadmořské výšce kolem 400 m a terén je převážně zalesněn.
U kříže míjíte odbočku žluté do Kacanov a přicházíte k hradu Valdštejn.
Hrad byl založen koncem 13. století. Zpustl v 16. stol. a v 19. stol. byla část novogoticky restaurována. Kamenné mosty spojující předhradí s prvním nádvořím pocházejí z r. 1713. první z nich je osazen barokními sochami světců. V hostinci na předhradí pobýval hudební skladatel J.B. Foerster a hostem zde byl též Vít Nejedlý. V r. 1836 byla před hostince postavena výklenková kaple na jejíž zadní stěně je obraz sv. Jana Křtitele od F. Maška, který má být jedinou zachovalou podobiznou básníka K.H. Máchy.
Z Valdštejna pokračuje červená značka opět souběžně s naučnou stezkou. Asi po 1 km přijdete k neznačené odbočce ke Kopicovu (též Jirošovu) statku. Nenechte si ujít jedinečnou ukázku pojizerské lidové architektury (zacházka cca 30 minut). Statek byl postaven poč. 19. století a před ním stojí pozoruhodná plastika sv. Jiří z r. 1826. V údolí pod chalupou si můžete prohlédnout množství plastik a reliéfů vytesaných ručně do skalních stěn zdejším rodákem V. Kopicem.
Cesta na Hrubou Skálu dále vede přes vyhlídky na skalní město: vyhl. Deštivá, vyhl. U Lvíčka, vyhl. Na Kapelu. Vrcholky skal zdobí i několik staletí staré borovice, zakrslé pro nedostatek živin a vláhy. V sezóně je zde možné sledovat horolezce při cvičném lezení.
Od vyhl. Na Kapelu se cesta svažuje k hájovně Bukovina. Tuto bývalou vesničku často navštěvoval básník K.H. Mácha, jelikož se zde narodila a žila jeho největší láska Anna Vrabcová. Ve zdejším arboretu si můžete prohlédnout několik desítek druhů jehličnatých a listnatých dřevin, pocházejících z Čech a ze Sev. Ameriky. Park byl založen v letech 1860 – 1862 a postupně vysazován až do r. 195. V současné době slouží arboretum jako pokusný a studijní lesnický objekt k ověření vhodnosti dřevin pro naše podmínky.
Pokračujete mírným stoupáním k Adamovu loži, kde je odbočka k Mariánské vyhlídce, která se pokládá za nejkrásnější vyhlídku Českého ráje (1 km po žluté). Vedle jedinečného panoramatu Hrubé Skály a Trosek také uvidíte Kozákovský a Ještědský hřeben, Turnov a věže Dračích skal.
Před vyhlídkou, u příchodové cesty, můžete sestoupit neznačenou pěšinou k symbolickému hřbitovu horolezců.
Po silnici, na kterou přijdete od Adamova lože, se dáte vlevo a nad skalami Zámecké rokle se dostanete k zámku Hrubá Skála. Zámek stojí na místě středověkého hradu, založeného r. 1353 na pískovcových skalách. Dnešní podoba pochází z novogotické přestavby v 19. století, při níž téměř úplně zmizely všechny stopy jejího původního vzhledu. Na prvním mostě jsou cenné barokní sochy sv. Floriána a Vavřince z doby kolem r. 1730. Ve zdejším kostele sv. Josefa působil jako sídelní kaplan Jan Arnold – horlivý podporovatel studentstva, který v létě r. 1848 sloužil v Praze na Koňském trhu slavnou revoluční mši, po níž vypukly známé bouře svatodušní.
Z Hrubé skály sestoupíte po žluté stezce temnou a většinou vlhkou skalní soutěskou Myší díra do středu Dračích skal, jimiž projdete až do Sedmihorek. Tyto bývalé vodoléčebné lázně byly založeny roku 1841 A. Šlechtou (pomník – busta od J. Myslbeka). V 70. letech 19. stol. zde začali letní hosté užívat poprvé názvu Český ráj pro oblast Hruboskalska. V lázních se léčili např. Eliška Krásnohorská a Jan Neruda.
Od lázní cesta pokračuje kolem odbočky ke koupališti a kempu k žel. stanici Sedmihorky, kde tato trasa končí.