Český ráj - geopark UNESCO - Aktuality » Český ráj - krajina Druidů

Přes řadu archeologických nálezů zařaditelných do doby Laténu (období tzv historických Keltů cca 5 - 1 stol. př. n. l.) se na některých výrazných místech v oblasti Českého ráje neobjevily stopy po trvalém sídlišti či dokonce pohřebišti.
V této lokalitě byly nalezeny zbytky keramiky či jiných keltských výrobků nebo mince, a to většinou v jeskyních nebo u výrazných terénních útvarů. Všechny nálezy spíše potvrzují názor, že šlo o prostory, v nichž docházelo ke shromažďování Keltů ať již z čistě praktického (konání sněmů a soudů) či kultovního důvodu.

11.12.2008 (14:25), admin, Aktuality, komentováno 0×, zobrazeno 3088×

Posvátná krajina Druidů a "brány jinam"

Obdobná kultovní místa se nacházela i v jiných zemích, např. les zvaný Drunemeton u dnešního tureckého města Ankary. Byl využíván ke kultovním obřadům a k jednání elity kmene. Tento les vykáceli jako akt nadvlády Římané. Další ukázkou je kupříkladu ostrov Anglesey u pobřeží Anglie nebo Massalie (dnešní Marseille).
Posvátný a nedotknutelný prostor se pravděpodobně nacházel i u nás na území Českého ráje. Zalesněná, členitá, skalnatá a těžko přístupná krajina byla nezajímavá jako surovinový zdroj a stejně tak nevhodná pro zemědělské práce. Musela své praobyvatele přitahovat z nějakých nám neznámých a proto tajemných důvodů. Je velmi pravděpodobné, že celá oblast sloužila v době Laténu velmi specifickému účelu, totiž kultovním a náboženským aktivitám obyvatel. Takovouto oblast označujeme za tzv. posvátný háj. Díky skutečnosti, že Druidové uměli komunikovat s nadpřirozenými bytostmi žijícími v posvátných hájích, stávali se obávanými vládci nad životem a smrtí obyvatel žijících v okolí. Ovšem ne vždy mohli i samotní druidové vstoupit do posvátného háje. Museli k tomu nastat vhodné podmínky, jakými byly třeba význačné keltské svátky (např. Samhain, Beltaine, Lugnasad, Imbolc).
Silná energetická místa, která svou polohou, tvarem a posláním umožňovala komunikaci s bytostmi z jiného světa můžeme nazývat "bránami jinam".
Je fascinující, že tyto brány lze určovat též pomocí elektromagnetického a gravitačního pole. Jejich identifikace není tedy závislá na výjimečných schopnostech vnímání těchto míst lidmi. Tato pole se za určitých přesně daných podmínek mohou prolínat a vytvářet brány, kterými lze procházet. Takto můžeme vysvětlit mnohé pověsti, pohádky a záhady, kdy hrdina příběhu zmizel a opět po roce, když se za specifických podmínek brána otevřela, se navrátil. Můžeme si tímto způsobem též vysvětlit existenci nadpřirozených jevů a záhad od Bermudského trojúhelníku po hejna padajících ryb. Keltové časoprostorové díry znali a dokázali je využívat. Věřili v mnohost světů a také v možnost vstupů a přestupů do nich zmíněnými branami. V Českém ráji jako v kultovním centru Keltů bylo "bran jinam" hned několik. Byla to mystická místa nabitá energií nebo výrazné přírodní útvary jako skály, jeskyně, mohyly, prameny a jezera či posvátné stromy.

Markvartice

Poblíž Markvartic u Sobotky leží tzv. Žižkovy valy, či podle jiných Šance. Zde byla nalezena čtyřúhelníková svatyně s prokazatelnou orientací na východ slunce ve dnech rovnodennosti (viz významná orientace Keltů na astronomické svátky). Archeologické průzkumy potvrdily, že šlo o keltské kultovní místo, snad o svatyni. Valy jsou až 3,5 m vysoké s předsazenými příkopy a původně měly půdorys trapezoidu. Přestože byly nedaleko nalezeny pozůstatky keltské vesnice, prostor uvnitř byl osídlením netknutý. S vesnicí hradiště spojoval dřevěný můstek a uvnitř stála jediná dřevěná stavba, o které se lze domnívat, že byla jakousi svatyní. Zajímavostí, u Keltů ovšem nikterak překvapující, je orientace stavby. Stojíme-li zde o rovnodennosti, spatříme východ slunce přímo nad Vrcholem Veliš.

Čertova ruka

Mohutná pískovcová skála leží na Hruboskalsku při cestě z Lázní Sedmihorek na hrad Valdštejn. Osídlena byla v mladší době kamenné, později v době bronzové a po Keltech sem přišli i Germáni. Byly zde nalezeny cenné keltské předměty (kromě jiných keltský železný meč) nacházené jen v oppidech a nikoliv uprostřed skal. Významný přírodní objekt sloužil s největší pravděpodobností jako kultovní místo či dokonce rituální obětiště. Uspořádání této lokality odpovídá i jiným objektům, v nichž bylo prokázáno svrhování obětin. Mohlo být zároveň i poradním místem či školícím místem druidů zároveň.

Semín

Se svou rozlohou čítající cca 180 ha je největším hradištěm v Čechách. Nachází se uprostřed skalního areálu u Semína nedaleko zříceniny hradu Trosky. Pradávné obranné opevnění se skládalo z hradby (čedičových kamenných valů) a příkopu. Rozdíl mezi dnem a vrcholem hradby činil 10 metrů. Stáří bylo určeno pomocí radiokarbonové metody ze zbytků zetlelého dřeva. I zde do dnešního dne nebyly nalezeny stopy po trvalém osídlení.

Trosky

Nejvýznamnější "branou jinam" byla nepochybně největší dominanta Českého ráje - místo, kde na čedičové skále nyní stojí hrad Trosky. Působnost Keltů dokazují nálezy keramiky na svahu pod hradem z období historických Keltů, jakož i nález torza pícky na odlévání bronzu. Žádné jiné indicie trvalého osídlení Kelty opět nebyly dosud nalezeny, lze se tedy domnívat, že místo sloužilo opět kultovním účelům. Keltové vyhledávali toto místo pravděpodobně i proto, že zde byl dokonalý výhled na východ slunce. Byly zde činěny i výzkumy elektromagnetického pole a gravitačních anomálií s pozitivními výsledky. V nejnižším místě na jižním svahu v polovině vzdálenosti mezi oběma vrcholy je toto pole nejsilnější. Nalezneme zde prohlubeň po věky nazývanou Díra do pekla. Je počátkem podzemní trhliny táhnoucí se až do hloubky 600 m. Lze se též domnívat, že Trosky byly centrem kultu býka. Soudí se tak z nezaměnitelného tvaru čedičových vrcholů připomínajícího býčí rohy. Je známo, že pod Troskami se nachází systém chodeb a puklin. Pokud chodby znali dávní Keltové, jistě v jejich prostorách probíhaly druidské rituály.

Klamorna

Zbytky skalního hradu zvaného Klamorna se nachází v oblasti Příhrazských skal pod vrcholem Mužský u vsi Dneboh ve vzdálenosti 4 km severovýchodně od Mnichova Hradiště. Asi ve 4. stol. př. n. l. se v jižní části oblasti začali usazovat Keltové, kteří ovládli poražený lid popelnicových polí. Při archeologických průzkumech se na Klamorně nalezly doklady o pobytu člověka již ve starší době kamenné a jako hradiště sloužila Klamorna i v mladší době bronzové lidu lužiské kultury. Hrad má své počátky pravděpodobně již ve 13. století. Byl zčásti kamenný a využíval vytesaných světnic do pískovcového masivu a zčásti byly nad opracovanými skálami vztyčeny mohutné dřevěné stavby. Zlomky keramiky nalezené na Klmorně dokazují, že hrad byl obydlen ještě hluboko ve středověku. Zdá se, že rozkvět hradu spadá do 12. - 15. století. Někdy záhy poté ovšem zpustl a dodnes se ze stavby téměř nic nezachovalo.

Klokočské skály

Na okraji Klokočských stojí zřícenina hradu Rotštejn a právě zde nalezneme další z keltských "bran jinam". Necháme-li na sebe působit ducha místa, nabydeme přesvědčení o tom, že místo je naplněno silnou energií a atmosférou, která připomíná druidskou minulost.
V roce 2001 zde byl uskutečněn významný keltský nález. V blízkosti turistické cesty archeolog z České Lípy objevil keltskou minci. Byl jím zlatý mušlovitý statér (7,517 g) - vůbec nejtěžší keltská mince ražená v 2. - 1. století před narozením Krista na našem území. Mince byla nalezena zcela náhodně.

Diskuse pro článek Český ráj - krajina Druidů:

Přidat komentář:

Nick:

Text: